Jsou Velikonoce a můj muž by měl narozeniny.
Jedeme na Vinohradský hřbitov, kytku koupím až tam, jako pokaždé když tam jedu.
Mám na výběr dvě květinářství, které jsou naproti sobě přes silnici. Ráda nakupuji v tom naproti hřbitovu, dalo se u nich kupovat na kartu, což já takto nakupuju nejraději, jakožto i spousta ostatních lidí a byli tam vlídní a ochotní.
Později zavedli tento způsob i v květinářství hned vedle vchodu na hřbitov, aby jim konkurence nepřebírala zákazníky.
Dneska koukám, místo mého oblíbeného stánku a parkoviště jen dlouhé oplocení celého prostoru, tak jdu do obchodu vedle hřbitova. Kupuju kytku v květináči za 140,- Kč a chci platit kartou.
„Kartou můžete platit od výše 200,- Kč za zboží“, hlásá prodávající…
„Máte tu divný program“, říkám já…
„Já ho tady nedělám“, odsekne prodávající…
Vylovím hotovost a říkám, „dobře, příště si nakoupím jinde“…
„To klidně můžete“, nevlídně pronese prodavačka a tím naše konverzace a můj nákup končí…
Tak nevím, široko daleko žádná konkurence a tak máme zase kulturu nakupování jako za socíku…
