- Možná už tuhle otázku v čekárně u doktora sestřičky, či bratříčkové nepokládají, nevím, já ji pamatuji. To když vešel pacoš do čekárny, tak jeho první starost po pozdravu (ano, lidi se zdraví v čekárnách i dnes, tedy pokud jsou zorientovaní) bylo položit otázku „Kdo je poslední?“
Někdy to byla legrace, protože se lidi nějak nemohli dohodnout, ale vždy to dobře dopadlo a poslední byl odhalen.
Hokej v tom začal, když byl někdo pozván do ordinace mimo pořadí, naboural celý řetěz.
Nejroztomilejší byli pacoši „jajdujenom“, na injekci, pro recept, pro výsledky a pak byl v ordinaci půl hodiny. Po opuštění ordinace upaloval z čekárny provázen nadávkami.
Vynalézavější a přiznejme si hlavně aby sestřička či bratříček měli klid byl na dveřích na špagátě zavěšen nalinkovaný blog, tedy dříve řečeno notes, kde se pacoši zapisovali jak přišli za sebou a byla pohoda. Dámy v klidu štrikovaly, či četly knížky, pánové pak hlavně zadní strany novin se sportovní rubrikou.
Všichni se důvěrně znali, protože věděli kolik je komu let. Zapisovali se totiž i s rodnými čísly.
Dnes určuje pořadí lékař, ne hodina na kterou je člověk objednán, ani jak pacoši přišli za sebou, ale lékař převlečený za sestřičku (bratříčka).
Tak já jsem poprvé v životě utekla z čekárny jednoho ortopeda po dlouhém odpoledni kdy jsem byla objednaná na hodinu zahájení ordinace a po téměř vyprázdnění narvané čekárny jsem požádala sestřičku o vrácení kartičky pojištěnce.
Ale teď už byste šla na řadu, řekla mi tato bíle oděná bytost. Inu, nešla, já to tak někdy mívám. Záblesk, rána a jdu.
Vysvětlivky:
pacoš, pacoši – pacient, pacienti,
Prý jsme dnes klienti.
