Reklama
 
Blog | Naďa Dubcová

Majetek ukradený potřetí

Několikrát kradený majetek občanů České republiky

Kdo byl šikovný, bylo mu dáno, ať svojí pílí, nebo šikovnými machinacemi, či tak nějak, přišel k majetku. Stal se z něj zakladatel. Ať továrník, majitel salonu, nebo hoteliér, či hradní a zámecký pán, nebo kdokoliv kdo pořídil nemovitost, či vlastní know how, neb pole, lán a jiný majetek, a byl to jen jeho majetek.

Ten rozvíjel, pečoval o něj, předával ho z generace na generaci. Do daleké historie nepůjdu, to už udělali jiní, jen tak nakouknu za roh.

První větší rozkrádačka tohoto majetku na kterou koukám za roh, nastala za války. Zejména byl ukradený majetek židovský, ale samozřejmě nejen jejich.
Ne všechen byl zničen, zplundrován, či vybydlen, byl i takový, který byl dále obhospodařován. Byla to tragická doba, kdy majitelé a nejen oni byli vražděni a posíláni do koncentráků na nucené práce, rodiny rozvrácené…

Přeživší majetek, který, se po válce vrátil do původních rukou byl dále obhospodařován a rozvíjen. Lidé měli práci, spoustu práce a začali se nadechovat v poválečné svobodě.
Vznikaly i nové majetky, ale ouha, nastala doba kdy se majetky začaly znárodňovat, až se úplně znárodnily, počesku, ukradly.
Způsobovalo to velké utrpení majitelům, kteří byli mnohdy mučeni, umírali a byli i vražděni. Rodiny byly perzvekvovány a byly vyhnány z jejich domovů.

Většinu těch lukrativních, ukradených majetků ale stát rozvíjel, protože v nich lidé měli práci, kterou vytvářeli hodnoty. Pomalu se zapomínalo komu co původně patřilo, jen někde se dochovaly původní názvy i když jen ve slovním podání.

A doba pokročila a nastalo cinkání klíčů, mnoho proslovů jako u každé revoluce, i u té sametové. Lidi se radovali, těšili se, že začne život jako za první republiky před druhou světovou válkou, že jim budou majetky vráceny, byť už vlastně potomkům původních majitelů, což se také někdy začalo dít.

Někteří se ale těšili marně a někde nebylo komu co vracet. Začala doba divoká, připomínající tu dobu po válce, majetky, už jednou ukradené se kradly potřetí. Tentokrát do soukromých rukou a aby to nebylo tak úplně stejné jako po válce, byť i zde bylo ve hře mučení a vraždy, majetky se po jejich krádeži zašantročily a to tak, že přestaly být v českých rukách, nebo byly zdemolovány z různých i zištných důvodu, kdy se tím zabránila konkurence zahraničním firmám.
Kolik prosperujícího majetku zbylo v českých rukách?

České značky zmizely nejen z českého prostředí, ale i ve světě.
Příklad z mého rodiště:
Sodomka, Karosa, Iveco

A jak to bude dál, milé děti? Nevím, to už bude na vás, co s tím dědictvím uděláte…

Obrázek od TlusTjocha

Reklama

©