O čem moje poslední knížka je…
Když se žena v nastupujícím stáří najednou ocitne bez celoživotního partnera, nebo bez přítele, neznamená to konec životním radostem, alespoň pro ty, které si nemyslí, že už nového partnera najít nemůžou, že už budou do svojí smrti žít jen vzpomínkami, že jiného muže už poznat nechtějí, jejich cesty už navždy povedou jen na hřbitov k hrobu milovaného.
Ženy, které netouží jen vzpomínat, zabalí svoje vzpomínky do virtuální krabičky, ovážou ji virtuální barevnou stužkou, aby se k ní vracely jen v určitých chvílích, protože vědí, že jedna etapa života skončila, život už stejný nikdy nebude, ale bez lásky je pro ně žít těžké.
Vědí, že i nová láska nemůže být stejná, už musí něco oželet, být tolerantnější víc než kdy dříve, že nová láska bude více stát na vzájemném porozumění a tělesná láska bude jen jako pověstná třešnička na dortu, však i staří lidé potřebují laskavé doteky…
A tak se žena začne rozhlížet, projde různými vztahy, které se zpočátku tváří, že jsou ty pravé, ale po různých zklamáních, neporozumění přeci jen najde svého posledního kamaráda, přítele, se kterým je jí dobře, je jim oběma dobře.
Je to vyprávění o naději, kterou by osamělá žena neměla ztratit, naději na společnou cestu s novou láskou, kdy se trápení i radosti dělí dvěma a to je to nejlepší co může ženu i muže na sklonku života potkat..
Vydalo nakladatelství JaS, obálka grafik a malíř Jiří Slíva
